Venku sněží

Pavel Dobeš

1:PrHokřehlá jako vrabec stojím tady,
rF#7oztáčím si za sklem jízdní řády,
Eposlední vlak zmizel z dHohleduF#7,
kHoleje ztrácejí se v dálce,
F#7už nikdo nám nedrží palce,
Ea tak se sama brouzdám pHo sněhu,
když venku snC#měží,E je to tHak,
že člověk nC#mevěříE na žádný další vlF#ak pozdějšHí, hG#mm, E 
na žádný dalšíF# vlak se neHC#mšíE.H C#m  E F# H 
2:Od nádraží vedou stopy něčí,
jsou trochu větší,
asi jako tvoje,
boty už mám samý sníh,
ale já jdu vedle nich,
aby byly dvoje,
venku sněží a, bude-li tak,
dnes dojdu asi stěží, kam nedojel vlak za tebou, hm,
kam nedojel vlak za tebou.
3:Mám pocit, že vím, kde se bude topit
a kde se může holka opít,
ten pocit zebe,
sama už jsem symbol zimy
z vloček, které ukradly mi
zbytek nebe,
jen obrazy sněžné a žádný vlak,
a koleje též ne, a sněží až do oblak a snad i výš, hm,
a sněží až do oblak a snad i výš.
4:Od nádraží vedly stopy něčí,
byly trochu větší,
asi jako tvoje,
všude už jsem měla sníh,
ale já šla vedle nich,
aby byly dvoje,
pryč z krajiny sněžné, nevidět vlak,
a koleje též ne, a letět až do oblak a snad i výš, hm,
a letět až do oblak a snad i výš ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:44.127+00:00
Výsledky hledání: